Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu, Galerie moderního umění, Roudnice nad Labem; Partitury pro možnou hudbu neboli každou příležitost, Galerie Maldoror, Praha 2014 Druhotvary IV, Památník Leoše Janáčka, Brno; Jennifer DeFelice, Annegret Heinl, Tomáš Skalík, Jan Steklík, Galerie Cella a Hovorny, Opava;

V restauraci U Křižovníků na Starém Městě se od počátku šedesátých let setkávala proměnlivá společnost mladých výtvarníků, hudebníků a literátů – Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu. Vzpomínky, úvahy a texty členů a přátel neformálního hospodského sdružení, které se stalo v českém umění pojmem, poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne

Důkazem je na výstavě akcentovaná Křížovnická škola čistého humoru bez vtipu, restaurační společnost výtvarníků a teoretiků, která vznikla dávno před Chartou (v roce 1963). Ve své podstatě byla nepolitická, přesto mnoho jejích „členů“ Chartu podepsalo, možná i proto, že jim bylo blbé tak neučinit.

Připravila výstavy jako např. „Jan Steklík“ (Středočeská galerie, Praha, 1991), „K. Š. – Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu“ (Galerie moderního umění – Středočeská galerie, Hradec Králové, 1991) nebo „Zemi“ (České muzeum výtvarných umění, Praha 1993).

V roce 1963 pak společně založili Křižovnickou školu čistého humoru bez vtipu. Škola – tedy sdružení výtvarníků, spisovatelů, básníků a dalších umělců, kteří propojovali realitu všedního dne s uměním a happeningy – vznikla na jednom z pravidelných setkání v hospodě U Křižovníků. Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu byla společenstvím, do něhož Němec patřil a která je dodnes ceněna (kresby, malby, sochy, texty, filmy, happeningy). V pražské hospodě U Křižovníků na Starém Městě se scházela pravidelně parta výtvarníků, hudebníků a literátů – Andrej Stankovič, Ivan Jirous, Otakar

Přírůstky Muzea umění Olomouc za léta 1985–1998 (katalog 1999); Jiří Kolář sběratel (katalog 2001); Antologie české poezie I. /1966–2006/ (2009); Česká vizuální poezie (ed. E. Krátká, 2013); Karel Malich (katalog 2013); Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu (katalog 2015); Uhlem, štětcem, skalpelem

^{Křižovnická škola. Jako autor kreseb do časopisů se Nepraš seznámil s výtvarníkem Janem Steklíkem a ve společnosti scházející se v hospodě U Křižovníků v roce 1963 založili Křižovnickou školu čistého humoru bez vtipu [1], kde se kromě výtvarníků ( Naděžda Plíšková, Zbyšek Sion, Otakar Slavík, Zdeněk Beran}

Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu, Galerie moderního umění, Roudnice nad Labem; Partitury pro možnou hudbu neboli každou příležitost, Galerie Maldoror, Praha. 2014 Druhotvary IV, Památník Leoše Janáčka, Brno; Jennifer DeFelice, Annegret Heinl, Tomáš Skalík, Jan Steklík, Galerie Cella a Hovorny, Opava;

Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu, Galerie moderního umění, Hradec Králové (Hradec Králové) 1991/10 Proti zdi, Galerie Fronta, Praha 1991/12/12 - 1992/01/12 K.Š. Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu, Středočeská galerie, Praha 1992

.

68mw6rldu7.pages.dev/277

68mw6rldu7.pages.dev/417

68mw6rldu7.pages.dev/456

68mw6rldu7.pages.dev/426

68mw6rldu7.pages.dev/411

68mw6rldu7.pages.dev/340

68mw6rldu7.pages.dev/14

68mw6rldu7.pages.dev/453

křižovnická škola čistého humoru bez vtipu